< návrat zpět

Rozdíl mezi TRADIČNÍM KARATE a ostatními novými formami karate

 

 

TRADIČNÍ KARATE je karate původní, které vzniklo v Japonsku jako bojové umění. Technicky řečeno, TRADIČNÍ KARATE je založeno na koncepci "konečného úderu". Konečný úder je definován jako technika dostačující k zničení útočícího protivníka. Ve shodě s ostatními technikami, technika konečného úderu spojuje sílu celého těla zaměřenou na náraz do oblasti cíle.
Poněvadž se jedná o umění sebeobrany, velikost protivníka není ani známa, ani odpovídající. Principy sebeobrany vyžadují přípravu na obranu proti jakémukoliv protivníkovi, nehledě na velikost. A více než to v mnoha případech může být protivník větší.
Ostatní nová karate měla svůj vývojový původ v TRADIČNÍM KARATE z Japonska. Tyto nová karate odvozovaly své techniky z úderových a kopacích základů TRADIČNÍHO KARATE. I když vypadají podobně, vytvořily tyto nová karate několik podstatných modifikací. Tím nejdůležitějším byla asi změna důrazu a filozofie z bojového umění pro sebeobranu na mnohabodovou hru, kde se používají údery a kopy.
Například je všeobecně známo, že nová karate rozvinula úderové a kopací techniky v tom nejširším a nejobecnějším smyslu. Body udělované na soutěžích byly založeny na co největší rychlosti ruky či nohy a na co nejmenší vzdálenosti od cíle. V takových situací se nepožadoval " KONEČNÝ ÚDER" a konečně nebylo nutné použít k úderu celé síly těla. Ještě mnohem více priority bylo kladeno na úspornost prováděné akce. V tomto nejdůležitějším ohledu dynamika těla definovaná v TRADIČNÍM KARATE stála na zcela opačné straně než ta používaná v nových karate.
Zatímco výkonnostní úrovně mohou být konečné, poněvadž jsou přesně definovány, hledání vývoje TRADIČNÍHO KARATE nemá žádných hranic. Lidské rozšiřující se schopnosti a dosažitelný potenciál jsou hranice, které vyžadují našeho neustálého výzkumu.

HIDETAKA NISHIYAMA
Příručka trenéra Tradičního Karate